Říct o Threes, že je to prostě další logická hra, je asi jako prohlásit, že Beyoncé je taková průměrná pop star, Stephen Hawking normální teoretický fyzik a Leonardo Da Vinci obyčejný malíř. Tato hra sice nejspíš nikdy nevyhraje Grammy ani Nobelovku, ale získá si vás svou jednoduchostí a zábavností.

Je v ní spousta čísel (hlavně trojek), ale vůbec není tak složitá, jak se zdá. Threes je ve skutečnosti minimalistická a stylová záležitost. Jednoduše spojujete dílky s jedničkami a dvojkami, tak aby vznikly trojky.

To je ale jenom začátek. Když zkombinujete stejná čísla (třeba dvojici trojek), vznikne z nich jeden dílek s dvojnásobnou hodnotou a na herním poli se uvolní políčko. Čím vyšších cifer se vám podaří dosáhnout, tím lepší budete mít skóre.

Až budete mít tento základní princip v malíku, budete dílky posouvat po herním poli skoro automaticky a stane se z toho relax, který vás nepřestane bavit. Jasně, občas je potřeba, aby se na vás usmálo štěstí a padlo vám to správné číslo, ale jinak máte všechno plně ve svých rukách.

Občas zábava, občas frustrace. Threes se daří tyto dva stavy perfektně vybalancovat.

Do hry se dostanete raz dva – pár úrovní odehrajete klidně při čekání na autobus nebo na rande z Tinderu. Koho zajímá nějaká Grammy nebo Nobelovka?